Bezhotovostní placení šetří nejen čas, ale může být také dobré pro životní prostředí. Podle Evropské centrální banky bylo nutné pro vystavení bankovek v roce 2003 tolik energie, jako kdyby každý občan EU po dobu 12 hodin nechal rozsvícenou 60 wattovou žárovku (asi 22,7 miliardy kilowatthodin). Tolik elektřiny vyrobí středně velká jaderná elektrárna za dva roky. K tomu se přidává i ekologický dopad přepravy hotovosti.
Proti tomu jde samozřejmě fakt, že pro bezhotovostní platby musí existovat technická infrastruktura, od bankomatu ve 24 hodinovém provozu až po čtečky karet v obchodech a restauracích. Peněžní karty jsou obvykle vyrobeny z plastu (PVC), který je škodlivý pro životní prostředí. Některé banky však používají alespoň bioplast.

U částek nižších než 500 Kč lze kartu jednoduše uložit na okraj terminálu a částka se poté odepíše – bez podpisu nebo PIN.
NFC je obzvláště vhodný, protože stačí, aby se karta nacházela v blízkosti čtečky karet. NFC je proto i bezpečnostním problémem, protože i neautorizované osoby mohou teoreticky odečíst malé částky, které jsou bez PIN-u nebo podpisu. Ale nemusíte mít obavy, v praxi se takový případ objeví jen zřídkakdy případ a je pro to nezbytné vybavení.
Různé kreditní karty umožňují bezhotovostní platbu v obchodech a na internetu.

●     Chargekarta: výdaje zpočátku jsou placeny z účtu kreditní karty. Jednou měsíčně se výdaje hradí prostřednictvím propojeného běžného účtu. Po celou dobu neplatíte žádné úroky, zato musíte svůj dluh splatit celý jednorázově.
●     Revolvingová kreditní karta:pracuje podobně jako Chargekarta. Výdaje však lze hradit i ve splátkách. Pak ale je nutno platit i relativně vysoké úrokové sazby.

S platebním čipem ve formě nálepky nebo implementovaného čipu na SIM kartě je možné platit s telefonem v obchodech. Existuje však mnoho poskytovatelů, kteří sledují různé přístupy: