Technický rozvoj přelomu 19. a 20. století je nazýván průmyslovou revolucí, a to zcela právem, neboť veškerý civilizovaný svět do té doby jezdil na koních, případně koňskými povozy s dřevěnými koly, svítil svíčkami a loučemi a uchovával potraviny ve speciálních kameninových nádobách v chladných sklepích.

Navrátit se do takové doby by se mnohým z vás jistě nechtělo, technický rozvoj znamená především pohodlí a usnadnění lidského života. Pravda, dnešní doba je spojena se stresem, který dříve lidé v takovém měřítku nezažívali, ale s tímto jevem nemá technika nic společného. Ta je jen vymožeností a vždy záleží na tom, jak ji lidé budou využívat, zda pro blaho všech, anebo jako nástroj destrukce a manipulace. Mimochodem, i kdybychom byli obklopeni nejmodernější technikou, ta vám nebude k ničemu, pokud dojde k dlouhodobému výpadku elektrické energie. 

Co bychom si počali bez vybavení domácností

Vstanete z postele, ještě v polospánku zapnete varnou konvici, připravíte šálek s kávou nebo čajem, sáhnete do chladničky pro vejce, máslo, šunku, vložíte do toustovače krajíc chleba a odšťavňovač vám během chvíle připraví pomerančovou šťávu. S minimální námahou zvládnete přípravu vydatné snídaně.

Napadlo vás někdy, jaké by to bylo bez těchto propriet? Vyzkoušejte a uvidíte. Ráno vstanete, „v polospánku“ naštípete dřevo, rozděláte oheň, nad ohniště umístíte kotlík s vodou, ta se vám ohřeje až za půl hodiny. Teprve pak si budete moci dopřát svou kávu. Namísto do chladničky budete muset někam daleko do chladného sklepa pro vejce a máslo a pět pomerančů, jeden za druhým, budete pracně kroutit na hraně ručního lisu. Vejce budete moci uvařit, až se uvolní kotlík s vodou na kávu. Pak na vás čeká hromada špinavého prádla a dřevěné necky. Vyhrnout rukávy až nad lokty a zabořit se do vody s valchou a rázem zjistíte, jak těžké to měly pradleny v 18. století.  A zapomeňte na auto, po namáhavém ručním praní pěkně po svých do nejbližšího obchodu.